Společnosti navazují na půltisíciletou tradici dobývání hnědého uhlí v severozápadních Čechách. Využívání uhlí se v okolí Mostu datuje od roku 1594. V roce 1871 byla ve Vídni Vídeňskou směnečnou bankou založena Mostecká společnost pro dobývání uhlí jako první hnědouhelná akciová společnost v Rakousku-Uhersku. Koncem roku 1945 vznikl n.p. Severočeské hnědouhelné doly (SHD) v Mostě, tento název vydržel až do roku 1992. Po rozpadu SHD byla Fondem národního majetku ČR dne 1. 11. 1993 založena Mostecká uhelná společnost, a.s., a zapsána do obchodního rejstříku. Společnost vznikla spojením bývalých státních podniků Doly a úpravny Komořany, Doly Ležáky a Doly Hlubina.
V souvislosti s transformací oboru byly za její existence postupně utlumovány a posléze uzavřeny některé provozy, například Úpravna uhlí Herkules, Lom Most, hlubinný důl Alexander a hlubinný důl Kohinoor. Poslední činný hlubinný hnědouhelný důl v ČR, důl Centrum, provozuje společnost Důl Kohinoor a.s., dceřiná společnost Czech Coal a.s.
Skupina Czech Coal disponuje největšími zásobami uhlí v České republice a dodává je jak pro energetiku, tak pro malospotřebitele. V ročním objemu těžby je druhým největším producentem hnědého uhlí v ČR.
Těžba a úprava hnědého uhlí ve skupině Czech Coal byla do roku 2008 hlavní náplní činnosti Mostecké uhelné a.s., která se rozdělila odštěpením na tři sesterské společnosti rozhodnutím valné hromady v říjnu 2008 (Vršanská uhelná a.s., Litvínovská uhelná a.s. a Czech Coal Services a.s.). V oblasti těžby hnědého uhlí působí Litvínovská uhelná a.s., která spravuje těžební lokalitu ČSA, a Vršanská uhelná a.s., spravující těžební lokality Vršany a Šverma. Obě společnosti uplatňují rozdílnou strategii, pokud jde o postup těžby, a to s ohledem na dosud platné územní limity těžby. Součástí skupiny Czech Coal je Důl Kohinoor a.s., který těží uhlí v posledním hnědouhelném hlubinném dole Centrum.
Celkem v roce 2010 dosáhla odbytová těžba mosteckého hnědého uhlí ve skupině Czech Coal úrovně 13 848 tisíc tun. Hrubá těžba uhlí ve Skupině meziročně klesla o 534 tisíc tun na 13 889 tisíc tun.
Lokalita se nachází na severozápadním okraji Severočeské hnědouhelné pánve a leží převážně v její mostecké části. Ze statigrafického hlediska je charakteristická jezerní sedimentace s jednotným vývojem uhelné sloje, nepřítomností meziložních skrývkových hornin a výrazným vývojem nadložních jílů a jílovců.
Nejvýraznější strukturou, která nejvíce ovlivňuje geologickou stavbu, je místy až několik set metrů široké pásmo různě podrcených a alterovaných hornin krystalinika při severozápadním okraji území, označované jako krušnohorské zlomové pásmo, které odděluje blok Krušných hor od pánevního bloku.
Podloží pánve tvoří horniny krušnohorského krystalinika spolu s denudačními relikty svrchnokřídového pokryvu a nepravidelnými tělesy terciérních vulkanitů.
Nadloží uhelné sloje je tvořeno v průměru 150 m mocným komplexem šedých až šedohnědých, převážně prachovitých jílů a jílovců.
Na většině území má uhelná sloj jednotný charakter, kdy lze ve vertikálním profilu vymezit tři geologicky i technologicky více méně odlišné lávky – spodní, střední a svrchní, které jsou typické pro téměř celou mosteckou část pánve. Hnědouhelná sloj má poměrně stálou mocnost cca 30 m, ale místy je přerubána hlubinným způsobem. Při povrchové těžbě v přerubaných partiích dochází ke změně kvalitativních parametrů a redukci množství uhelné sloje. Nejrozsáhlejším hlubinným dolem v zájmovém území byl důl Maršál Koněv (1883–1977), který těžil uhlí v prostoru mezi Dřínovem, Albrechticemi a Kundraticemi. Do východní části lokality částečně zasahuje důl Quido. Těžba v hlubinně přerubané sloji klade zvýšené nároky na bezpečnost práce.
Litvínovská uhelná a.s. spravuje těžební lokalitu Československá armáda (ČSA) včetně homogenizační drtírny a Úpravny uhlí Komořany. Zásoby uhlí v této lokalitě podléhají územním limitům těžby. Do limitů představují 32,2 milionu tun kvalitního hnědého uhlí (k 1. 1. 2011) s výhřevností okolo 17,8 MJ/kg. Za nimi se nacházejí největší zásoby uhlí v České republice – více než 750 milionů tun hnědého uhlí s nejvyšší výhřevností v ČR.
Hrubá těžba na lokalitě ČSA v roce 2010 dosáhla 4 628 tisíc tun. Z Úpravny uhlí Komořany jsou vedle průmyslových směsí 2 a 3 a topné směsi 1 dodávaných do velké energetiky a závodových elektráren expedovány také prachové druhy uhlí – hruboprachy 1 a 2 a prach a zčásti tříděný druh ořech 2 určené zejména pro teplárenství. Pro potřeby domácností a malých kotelen jsou expedovány tříděné druhy uhlí, a to kostka a ořechy 1 a 2. Snahou skupiny Czech Coal je s ohledem na situaci na energetickém trhu a zájem odběratelů o kvalitní hnědé uhlí udržet životnost lokality co nejdéle. Avšak za stávající situace, kdy se stále zpochybňuje možnost překročení limitů, připravuje skupina Czech Coal harmonogram omezování a dočasného zastavení těžby v lokalitě ČSA. Těžba významně klesne po roce 2012 ze stávající roční výše cca 4,2 milionu tun téměř na polovinu, na Úpravně uhlí Komořany bude ukončena výroba tříděných druhů. Pokud nedojde k racionálnímu přehodnocení pohledu na využití hnědého uhlí za limity, po roce 2022 bude těžba v této lokalitě přerušena. S oběma předpokládanými kroky souvisejí i dopady na zaměstnanost v regionu.
Lokalita Vršany a lokalita Šverma se nacházejí na jihozápadním okraji mostecké části Severočeské hnědouhelné pánve. Z geologického hlediska představují jedny z nejsložitějších pánevních lokalit. Hlavní příčinou složitého a komplikovaného vývoje je proměnlivá pánevní sedimentace na poměrně malé ploše. Od jihu k severu se výrazně projevují sedimentace deltovitá, jezerně deltová i jezerní, což se vyznačuje rozštěpením slojových vrstev oddělených písčitojílovitými meziložními vrstvami, které se severním směrem postupně spojují do hlavní uhelné sloje v jednotném vývoji.
Slojové souvrství nebylo tektonicky postiženo, což znamená, že uhelná sloj jen mírně zapadá ve směru severním a východním, což má příznivý vliv na otvírku lomu a samotné nasazení rýpadel jak na skrývkových, tak na uhelných řezech. Hlavní hnědouhelná sloj má poměrně stálou mocnost 25–30 m.
Nadloží uhelné sloje je tvořeno v průměru 90 m mocným komplexem písčitojílovitých vrstev tvořených písky, jíly a jílovci.
Problematický je častý výskyt velmi pevných prachovitých jílovců, zpevněných pískovců a pelokarbonátových proplástků, které se musejí před samotnou těžbou rozrušovat za pomoci vrtných a trhacích prací. Obě lokality těží v oblasti nepostižené hlubinným dobýváním.
Vršanská uhelná a.s. zajišťuje provoz těžebních lokalit Vršany a Šverma. Lokalita Vršany je dlouhodobě perspektivní, zatímco lokalita Šverma se současně vytěžitelnými zásobami ve výši 7,9 milionu tun uhlí postupně ukončuje svou těžební činnost.
Lokalita Vršany disponuje v rámci platných těžebních limitů zásobami s nejdelší životností v České republice. Odhad životnosti při stávajícím plánu objemu těžby je do roku 2052. K vytěžení je zde přibližně 305,4 milionu tun uhlí (Vršany 297,5 mil. tun a Šverma 7,9 mil. tun uhlí). Vzhledem k dlouhodobé perspektivě těžby je lokalita schopna zásobovat nový energetický zdroj, který má nahradit dosluhující uhelné elektrárny a teplárny.
Na lokalitě Vršany jsou nasazena kolesová rýpadla těžící za pomoci dálkové pásové dopravy. Pro těžbu skrývky jsou to 2 rýpadla typu KU 800 těžící na pásové dopravníky š. 1 800 mm a zakládající zeminu pomocí zakladačů typu ZP 6600. Pro těžbu uhelné sloje jsou to 2 rýpadla typu KU 300 těžící na pásové dopravníky š. 1 200 mm uhlí do zásobníku, z kterého jsou plněny vlakové soupravy směřující k odběratelům. S touto těžební technologií, nejvýkonnější v ČR, se počítá po celou dobu životnosti lokality. Z Vršanské uhelné je na trh dodáván pouze jeden druh energetického uhlí, a to průmyslová směs 3, určená zejména pro elektrárny.
Hrubá těžba Vršanské uhelné a.s. v roce 2010 dosáhla úrovně 8 850 tisíc tun. Na lokalitách Vršany a Šverma těžba probíhá uvnitř DP (dobývací prostory) Holešice a Vršany.
Pro další postup lomu Vršany bylo OBÚ v Mostě vydáno Rozhodnutí o povolení hornické činnosti podle dokumentace POPD lomu Vršany se vstupem do dobývacího prostoru Slatinice ze dne 27. 12. 2010 a potvrzeno Rozhodnutím ČBÚ v Praze ze dne 2. 5. 2011 na základě odvolání dvou účastníků správního řízení. Na lokalitě Vršany se tak mohou vytěžit dobyvatelné zásoby ve výši 305,4 mil. tun od roku 2011 do cca roku 2052.
Poslední činný hlubinný hnědouhelný důl v ČR, důl Centrum, provozuje společnost Důl Kohinoor a.s., patřící do skupiny Czech Coal. Důl produkuje hnědé uhlí o výhřevnosti kolem 13 MJ/kg a se sirnatostí pod 0,5 %. Těžba v roce 2010 dosáhla více než 416 tisíc tun uhlí.
Důl zahájil svou činnost v roce 1888. Za dobu jeho činnosti, tj. do roku 2010, bylo vytěženo 58,5 milionu tun uhlí. V dobývacím prostoru dolu Centrum je ploše uložená sloj o průměrné mocnosti 32 m v hloubce kolem 170 m.
Ročně důl vytěží zhruba 400 tisíc tun uhlí s nízkou měrnou sirnatostí. Současných 330 zaměstnanců dolu pracuje ve dvousměnném provozu, přípravné práce probíhají v nepřetržitém provozu. Při dobývání se využívá stěnové technologie, která umožňuje vracet se na místa, kde se v minulosti již těžilo. Stěnová technologie nahradila v 90. letech minulého století předchozí metodu tzv. komorování, díky čemuž se výrazně zvýšila produktivita těžby.
*Rozdíl v číslech hrubé a odbytové těžby je způsoben skládkováním a úpravou, tj. odstraněním hlušiny při výrobě tříděného uhlí.
Nakládka uhelných produktů je zajišťována na zpracovatelské lokalitě Hrabák a na Úpravně uhlí Komořany. Jednotlivé vyrobené produkty jsou expedovány k odběratelům dvěma způsoby: železničními vagóny a nákladními automobily.
Kolejová doprava společnosti Coal Services a.s. přepravuje natěžené skrývkové a uhelné hmoty od těžebních zařízení na určené cílové stanice (výsypky, úpravnu, drtírny, skládky) a provádí také zpětnou přepravu zbytků po spalování z elektráren a tepláren.
Část produkce je expedována přímo vlastní kolejovou dopravou skupiny Czech Coal. Po úpravě uhlí podle požadavků zákazníků, naložení vozů a sestavení vlaků dopravují České dráhy uhlí k zákazníkům.
Nakládka produktů na nákladní automobily je realizována v Komořanech, v průměru je naloženo kolem osmdesáti automobilů denně. Stav vytížení parkoviště a nakládky mohou dopravci sledovat díky kamerovému systému na internetových stránkách www.czechcoal.cz.
Plány výroby na rok 2011 předpokládají výkony přibližně na úrovni roku 2010. Z tohoto faktu vyplývá předpokládané provozování stejných úpravárenských i těžebních technologií jako v roce 2010. Ve střednědobých výhledech uvažuje skupina Czech Coal o podstatném snížení ročních výkonů na lomu ČSA a o ukončení produkce tříděného uhlí na Úpravně uhlí Komořany. Už v roce 2008 lom ČSA dosáhl linie územních limitů těžby stanovených vládním usnesením č. 444/1991. Za stávající situace, kdy je stále zpochybňována možnost překročení těchto limitů, připravuje skupina Czech Coal harmonogram omezování a dočasného zastavení těžby koncem roku 2022 v lokalitě ČSA. V rámci limitů totiž obsahuje lom ČSA k 1. 1. 2011 posledních 32,2 milionu tun hnědého uhlí. Zároveň je Skupina připravena realizovat projekt zpřístupnění zásob za limity, neboť má v dané lokalitě platný dobývací prostor.
Omezení těžby v důsledku limitů se nijak netýká druhého lomu Vršany, který jako jediný v ČR může uhlím zásobovat až do roku 2052.
Pro důsledné dodržování kvality vyráběného paliva v celé šíři sortimentu je zaveden informační systém, který v reálném čase sleduje široké spektrum informací a poskytuje objektivní pohled na provoz technologie. Systém se skládá z komplexu sítě čidel: kvalitní vagónové a automobilové váhy, pásové váhy, automatické vzorkovače, popeloměry a síroměry. Jejich následné počítačové vyhodnocení umožňuje stabilizaci kvalitativních parametrů produkovaných typů hnědého uhlí. Mezi průběžně kontrolované vlastnosti patří výhřevnost, obsah popela, síry aj. Tento systém umožňuje bez výrazných výkyvů dodržovat kvalitativní ukazatele uváděné v Katalogu uhlí skupiny Czech Coal. V případě reklamace ze strany zákazníka je možné dohledat v archivu den, směnu a místo nakládky včetně času a konkrétního pracovníka, který se na nakládce podílel.
Skupina Czech Coal věnuje kvalitě dodávané produkce hnědého uhlí neustále velkou pozornost, významným prvkem systému, který je soustavně zdokonalován, jsou popeloměry a vzorkovače.
Výroba je v naší společnosti řízena na základě údajů z instalovaných popeloměrů řady GE 1100 S, GE 2000 a GE 3000. Prostřednictvím popeloměrů se po 5 minutách měří hustota uhlí a tím i obsah popelovin. V současné době je v provozu 40 popeloměrů. Přístroje jsou instalovány na velkostrojích – už řidič rýpadla může ovlivňovat kvalitu těženého uhlí, na pásových dopravnících, v homogenizační drtírně v lomu ČSA, v Úpravně uhlí Komořany, na rýpadlech v lomu Vršany, pásových dopravnících a nakládacím zásobníku v lokalitě Hrabák. V lokalitě ČSA jsou instalovány 3 kontinuální síroměry. Díky popeloměrům je možné regulovat jak kvalitu energetického uhlí, tak i kvalitu uhlí pro maloodběratele (malé výtopny a domácnosti).
Podle obsahu popela v těžném uhlí se řídí další úpravy a obchodní použití uhlí. Pokud je hodnota obsahu popela do 12 %, nemusí se uhlí už dále upravovat, třídí se dle velikosti. Uhlí s obsahem popela v rozmezí 12 % až 35 % může být upraveno pomocí těžkosuspenzního rozdružování (tzv. „prádlo“ – uhlí jde do lázně, uhlí s hlušinou klesá rychleji a kvalitní uhlí, které zůstává na povrchu, jde dále ke zpracování; rozdružování – „praní“ trvá max. 10 sekund). Hnědé uhlí, které má obsah popela do 12 %, se využívá pro produkci tříděného uhlí dodávaného do domácností a pro malé výtopny pod obchodními názvy Ořech a Kostka. Uhlí s obsahem popela nad 12 % je dodáváno do průmyslu, tepláren a energetiky (hruboprachy, průmyslové a topné směsi).
Parametry těžného uhlí se neustále mění s těžbou v odlišných oblastech lomu. K nastavení popeloměrů slouží výsledky rozborů vzorků z automatických vzorkovačů.
Kontrola jakosti spočívá v odběru vzorků pro stanovení obsahu vody, popela, síry, pro stanovení výhřevnosti a pro granulometrický rozbor (pro kontrolu třídnosti uhlí). Základní technologický rozbor ovzorkovaného paliva je prováděn akreditovanou laboratoří Coal Services a.s. Tato laboratoř rovněž provádí další speciální rozbory paliva – elementární analýzu pro stanovení obsahu uhlíku a vodíku, chemický rozbor popela, stopové prvky apod. V rámci zajištění naprosté objektivity při odebírání vzorků a vyloučení vlivu lidského činitele je od roku 1996 prováděna instalace a atestace automatických vzorkovačů na všech pásových dopravnících, kterými prochází uhlí těsně před nakládkou do automobilů či na vozy ČD. V rámci skupiny Czech Coal je veškerá produkce v současné době ovzorkována automatickými vzorkovači.
Z každé dodávky uhlí je vytvořen 24hodinový vzorek, jehož analýza je poskytována zákazníkovi jako informace k fakturaci, tento vzorek se skladuje 1 měsíc. Pro vybrané druhy produkovaného uhlí je akreditovanou laboratoří zpracována podrobná požárně-technická charakteristika produktu, kterou lze na požádání odběratele v neredukované podobě poskytnout.
Z jednotlivých charakteristik je zpracována zjednodušená tabulka údajů základních požárně-technických charakteristik paliva, která je pro dostupnost všem odběratelům součástí Katalogu uhlí skupiny Czech Coal.
V roce 2010 bylo provedeno kompletní ověření konstrukční a funkční způsobilosti automatických vzorkovačů uhlí a prodloužení platnosti atestů na všech vzorkovačích finální produkce, tj. produktů pro energetiku i obyvatelstvo. Všechny automatické vzorkovače splňují základní konstrukční a funkční předpoklady podle ČSN 44 1304, ČSN ISO 5069-1,2 a ČSN ISO 13909. Celý proces souvisí se zákonem č. 695/2004 Sb., podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, a s ustanoveními vyhlášky č. 696/2004 Sb.
Skupina Czech Coal se vývoji a výzkumu systematicky věnuje. Každoročně je sestavován plán technických inovací a technické pomoci. Odbor pořízení a obnovy majetku zajišťuje také realizaci jednotlivých projektů tohoto typu. Nejčastějším realizátorem servisních a výzkumných úkolů v geotechnice, ochraně životního prostředí, technickém a ekonomickém poradenství je Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s. v Mostě (VÚHU). Řada technických inovací vzniká ve spolupráci těžebních společností (VUAS, LUAS) a servisní společnosti (Coal Services a.s.) s vysokými školami a vývojovými firmami ve strojírenství. Jde například o vývoj a realizaci zařízení pro automatický odběr a zpracování vzorků uhlí a vývoj nového spektrometru. Krušnohorské strojírny Komořany a.s. provádějí vývojovou činnost v oblasti skládkového hospodářství a důlní techniky a v oblasti sortimentu automaticky řízených kotlů.
(Více informací viz www.czechcoal.cz/aplikovany-vyzkum.)
| < předchozí kapitola | obsah | následující kapitola > |
Czech Coal Group
E-mail: ccg@czechcoal.cz
Czech Coal a.s.
Evropská 2690/17, 160 00 Praha 6
Tel.: +420 222 183 111
E-mail: info@czechcoal.cz
Sídlo společnosti:
V. Řezáče 315, 434 67 Most
